|
|
Historie farnosti Svoboda nad Úpou ve 20. století
ŠEBERA, Michal
Práce se zabývá dějinami Římskokatolické farnosti ve Svobodě nad Úpou v královéhradecké diecézi v průběhu 20. století. Skládá se ze dvou kapitol, členěných dále na podkapitoly. První kapitola ve stručnosti představuje nejstarší dějiny místní duchovní správy a stručně představuje život a působení P. Wenzela Fuchse, který zde působil na přelomu 19. a 20. století. Druhá kapitola se zabývá dějinami farnosti v průběhu 20. století. Historie farnosti je líčena na pozadí dějinných událostí, ovlivňujících katolickou církev v Čechách. Zvláště je pojednáno působení tří kněží, Ladislava Kubíka, Jaroslava Haněla a především Jaroslava Tyrnera. U Jaroslava Tyrnera je zároveň v krátkosti představen jeho život a působení před nástupem do Svobody nad Úpou. Závěr druhé kapitoly pojednává o zrušení farnosti po smrti Jaroslava Tyrnera.
|
|
| |
|
|
Mezi duchem a hmatatelností. Dynamika života církve v Novém zákoně a meze jejího uplatnění v historii
Šály, Martin ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hanuš, Jiří (oponent) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Předmětem práce je novozákonní církev. Autor nejprve upozorňuje na hermeneutické obtíže, které předmět studia přináší. Patří mezi ně rozlišení mezi (1) teologickou řečí o církvi, která se v NZ nachází ve formě mnoha různých obrazů o církvi,a(2) výpověďmi, které se zabývají etikou, autoritami, liturgií a podobně. Rozlišení není ovšem dokonale možné a na ploše NZ se obě tyto řeči provazují. Práce metodicky chápe novozákonní církev jako "dynamický prostor na osách mezi různými póly". NZ církev tak není popisována pomocí určitých vymezujících typik, ale prostřednictvím "napětí mezi". Konkrétně je církevní život v práci hledán v "osách" napětí mezi následujícími dvojicemi pólů: duch - hmatatelnost; tradice Ježíše z Nazaretu - tradice církve; ideál - realita; spolupráce se společností - vyčleňování se ze společnosti; moc - bezmoc; uniformita - diverzita; kontinuita - diskontinuita. Každá dvojice pólů a jim odpovídající osa napětí je nejprve stručně vysvětlena. Poté jsou pro ni uvedena novozákonní východiska, která mají doložit, že existence daného napětí mezi póly je v jednom nebo více okruzích NZ církve relevantní. Dále jsou v práci po každou zvolenou osu napětí stručně uvedeny vybrané historické ilustrace z pozdějších dějin církve; ty mají ilustrovat případy, kdy zřejmě nastal nežádoucí příklad k určitému pólu...
|
|
|
Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Řeholní kanovníci.
Buben, Milan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o řádech řeholních kanovníků, které na našem území působily nebo stále ještě působí (řeholní kanovníci sv. Augustina, řád premonstrátů a antonité). Pozornost je věnována nejen vzniku a dějinám jednotlivých řádů ve světě i v českých zemích, ale také jejich představitelům, světcům či řeholním domům, stejně jako uměleckým památkám, za jejichž vznik uvedeným řádům vděčíme.
|
|
|
Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště
Sedláčková, Jana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
diplomové práce Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště Cílem práce je snaha vyzdvihnout význam kaple na Konopišti v celé jeho historii, nastínit zásahy do její podoby jednotlivými majiteli zámku, popsat, jak se měnilo vnitřní vybavení a jak se utvářel, či probíhal duchovní život s ní spojený v průběhu staletí. Práce obsahuje šest částí. Začíná krátkým seznámením s historií Konopiště a významnými událostmi od jeho založení po současnou správu státem, druhá část se zaměřuje na architektonický vývoj kaple, která patří k nejstarším částem Konopiště, dále je popsáno vnitřní vybavení kaple, značná část práce je věnována rokokovému inventáři a sbírkám Františka Ferdinanda d'Este, které jsou z větší části v kapli dodnes. Čtvrtá kapitola popisuje církevní slavnosti v době, kdy Konopiště vlastnil František Ferdinand a které je možné popsat podle bohatého fotografického fondu, zvláště pak slavnost Božího těla. V současnosti se tyto tradice obnovují; to je téma kapitoly páté. Kaple je zároveň součástí turistické trasy a cílem badatelů a filmařů. Na závěr je shrnut předchozí text a vložen vlastní komentář a úvahy o významu zámecké kaple.
|
|
|
Církevní tisk v první polovině 20. století se zaměřením na tituly vycházející v Západočeském kraji
Špiclová, Zdeňka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat přehled církevního tisku, vycházejícího v první polovině 20. století v Západočeském kraji spolu s jeho stručnou charakteristikou. V první části je nastíněna situace, která panovala v našich zemích v první polovině 20. století, z hlediska politického, kulturního a společenského. Dále se zabývám událostmi, které byly v této době pro církev významné. Na konci první části také zmiňuji významný církevní tisk vycházející v daném období, především se věnuji titulům katolickým. Druhá část se věnuje přehledu počtu věřících v jednotlivých církvích v letech 1900 - 1950 a také situaci, která v církevním prostředí panovala na Plzeňsku. V poslední části pak stručně charakterizuji jednotlivé tituly z hlediska formálního i obsahového. Je zde tak zmíněno, kdo byl vydavatelem a nakladatelem jednotlivých titulů, kdo byl redaktorem a kde bylo dané periodikum vytištěno. Také poukazuji na periodicitu daného titulu, období, ve kterém daný list vycházel, komu byl určen a jakého byl obsahového zaměření.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Dějiny křesťanského mnišství v Egyptě: od prapočátků po Šenúteho Velikého
David, Miloš ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
Diplomová práce je předně zaměřena na egyptské mnišství v jeho je období ve 4. a 5. století. Jak z názvu práce vyplývá, je v ní také pojednáno o prvopočátcích mnišského hnutí na území dnešního Egypta, koncový bod práce pak představuje postava Šenútého Velikého stojícího na pomezí Orthodoxie a koptského křesťanství, osoby, která je v Koptské ortodoxní církvi honorována, zatímco mimo ni je jeho jméno spojeno s autoritářstvím. V práci je rovněž věnována pozornost předchůdcům mnišského ideálu na území Egypta, a to jak v rámci antické filosofie a judaismu, tak v křesťanské tradici, konkrétně alexandrijské škole. Kromě toho, je v práci pojednáno o pouštní literatuře, významných mnišských centrem této periody na území Egypta i o ženských mnišských komunitách, o kterých je známo opravdu málo. Hlavní částí práce představuje kapitola jednotlivých významných představitelů egyptského mnišství, konkrétně o svatých Pavlu Thébském, Antonínu Velikém, Amúnovi, Pachómiovi, Makariovi Egyptském a Marie Egyptské, a nakonec o Šenútovi Velikém, který je uctíván jako svatý pouze v Koptské ortodoxní církvi. V jednotlivých podkapitolách, z nichž každá se věnuje jedné osobnosti, jsou zmíněni i jejich žáci, pokud tedy nějaké měli. Uvědomuji si, že tento výběr představitelů asketického způsobu životaje omezený, ale každé...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
host ::
RSS.